Jdi na obsah Jdi na menu
 


MUDr. Jan Hnízdil - Zaříkávač nemocí

15. 3. 2015
zarikavac-nemoci.jpgPřátelé, dnešní knižní ukázka se jmenuje: Zaříkávač nemocí a jejím autorem je MUDr. Jan Hnízdil. Kniha byla vydána Vydavatelem: NLN - Nakladatelství, roku 2014.
Počet stran:
209
Rok vydání:
2014
Vazba:
vázaná
EAN:
9788074223211
ISBN-13:
978-80-7422-321-1


MUDr. jan_hnizdil_001.jpgJan Hnízdil (1958)
Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem. Dnes se věnuje komplexní psychosomatické medicíně.
Je autor či spoluautor publikací Bolesti zad, mýty a realita, Jak vyrobit pacienta, Artróza v komplexním přístupu, Jak léčit nemoc šílené medicíny, Doping aneb zákulisí vrcholového sportu, Mým marodům a dalších. Je zakladatelem centra komplexní medicíny „Hnízdo zdraví“.
 
2012: Konec světa nebo nový začátek? Záleží na nás

„Konec světa 21. Prosince 2012 předpovídá mayský kalendář. Ten je ale naprosto nepřesný a předpovědi z něj jsou naprosto zpochybnitelné,“ uvedl předseda České astronomické společnosti (ČAS) Vondrák. (ČAS) hodlá v roce 2012 ohledně katastrofických předpovědí organizovat mohutnou osvětu. Konci světa byl věnován i tříhodinový diskusní panel ČT 24 „Planeta země 2012: Apocalypsis – Odhalení“. Zasednul v něm důstojný a mravný kardinál vedle bezcharakterního lobbisty, mazaný advokát vedle ctihodné soudkyně, moudrý šaman vedle dravého ekonoma. Výběr účastníků a roztříštěnost jejich názorů dokonale ilustrovaly roztříštěnost celé společnosti. Více než sedmdesát procent účastníků divácké ankety si myslí, že současný systém není šetrný k životnímu prostředí, není spravedlivý a neumožňuje zdravý a dlouhodobý vývoj společnosti. Většina cítí naléhavou potřebu změny. Většina by se ale podle průzkumu v případných změnách neangažovala a zůstala pasivní. To je apokalyptické odhalení. Existuje vůbec nějaké řešení? Víme vůbec, kam směřujeme? Po pádu železné opony jsme se, naivní a nezkušení, nechali zlákat k účasti v expedici na horu konzumu, liberálně tržní Everest. Organizace se ujala cestovní kancelář „Neviditelná ruka trhu s. r. o.“. Její majitelé, mocné privátní korporace, svěřily vedení výpravy fanatikům posedlým poučkami Miltona Friedmana o nutnosti extenzivního ekonomického růstu, odstranění regulace, volných cenách, volném trhu a jeho všemocné neviditelné ruce. Jako uhranutí jsme se vydali vzhůru. Cestu lemuje poničené životní prostředí a těla těch, kteří nasazenému tempu nestačili. Tři milióny českých účastníků výpravy trpí úzkostmi a depresemi, další stonají tělesně. Vztahy ve skupině se rozpadly. Každý bojuje sám za sebe, o vlastní přežití. Jsme těsně pod vrcholem. Došly síly, došly zásoby, těžko se dýchá, v ostrém ledovém větru se téměř nedá jít. Tržní vůdci popohánějí k dalšímu postupu. Nemocní a slabí jen zdržují. Ty propustíme a opustíme. Formaci zreformujeme, provedeme pár škrtů a jedeme dál. Cesta je správná, jen to chce ještě více volného trhu, více konzumovat, abychom mohli ještě více vyrábět. Opakují svoji mantru.
Ta cesta ale není správná. Dál už je pásmo smrti. Fanatické vůdce dál nesmíme následovat. Je nejvyšší čas se zastavit, v klidu promyslet návrat, rozdělit zbylé zásoby, rozvrhnout síly, naplánovat zastávky na odpočinek, postarat se o staré, nemocné a vyčerpané. Při sestupu se držet za ruce, být si navzájem oporou, aby byly ztráty na životech co nejmenší. To je potřeba udělat hned. Největší úkol nás čeká po návratu do základního tábora. „Globální ekosystém a další vývoj života na zemi je vážně ohrožen a vše může skončit ekologickou katastrofou. Přelidnění a průmyslové technologie přispěly k závažné degradaci životního prostředí, na němž je náš život závislý. Důsledkem je vážné ohrožení zdraví a blahobytu.“ Píše Fritjof Capra v knize Bod obratu. Liberálně tržní model končí. Finanční injekce jen prodlužují jeho hlubokou agónii. Nepotřebujeme jeho reformu, nýbrž nový hodnotový systém, nové paradigma. Půjde o zásadní změnu myšlení, vnímání a způsobu života. Nahrazení extenzivního ekonomického růstu vnitřním kulturním a sociálním rozvojem. S obratem můžeme začít jen my sami, teď a sami u sebe. Jen my sami můžeme svým vzorem a energetickým polem působit na ostatní a změnit tak společenskou situaci. Jestliže prolomíme individuální strach a začneme jednat, nemusí to být konec světa, nýbrž jeho začátek.


Církev svatá lékařská


Zdravotnictví jako církev. Lékaři jako kněží. Bílé pláště jako kněžská roucha. Fonendoskopy jako zpovědnice. Drmolení syndromů jako kázání v latině. Lege artis postupy lékařských univerzit jako fatvy univerzit islámských. Prodej léků jako prodej odpustků. Profesor, docent a děkan jako kardinál, arcibiskup a papež. Čím výš, tím blíže k pravdě Boží, tím blíž k pravdě vědecké. Autorita a moc lékaře jsou obrovské. Rozhoduje o tom, co nemoc je a co není. Může člověka uspat, nechat v nemocnici, přikázat mu půst nebo mu odstranit nějaký orgán. Člověk je lékařem přijímán. Dostává se mu rozhřešení. Prognózy lékaře přijímá s náboženskou úctou. Věří mu. „Podle víry tvé se ti staň“, píše se v bibli. I lékař se ale může mýlit nebo uřeknout, nebo pacienta dokonce uřknout.
Výzkumníci ve Švédsku zjišťovali, co rozhoduje o tom, jak dlouho stůňou pacienti s bolestí zad. Ukázalo se, že rozhodující pro délku stonání nebyla závažnost objektivního nálezu při vstupním vyšetření, ale prognóza lékaře o tom, jak dlouho bude stonat. Jestliže lékař řekl „to vás bude bolet dva týdny“, ležel pacient dva týdny. Když řekl „vidím to na měsíc“, pacient se zotavoval měsíc. Člověk stůně takovým způsobem a tak dlouho, jak mu určí lékař. Příkladů je celá řada. Jestliže k lékaři přijde pacient s bolestí kyčle, bývá automaticky odeslán na rentgen. Tentýž objektivní nález mu lékař může sdělit dvojím způsobem: psychotraumatickým nebo psychoterapeutickým.
„Člověče, mate tam artrózu jako hrom. To bude trojka, možná už čtyřka. S tím už toho moc nenaděláme. Napíšu Vám prášky, udělám obstřik, na chvíli se vám uleví, do dvou let to ale vidím na endoprotézu“, zní prognóza fatální. Pacienta naprosto zdeptá a demotivuje. Odstartuje v jeho chování vědomé i nevědomé procesy, v jejichž důsledku si pro endoprotézu do dvou let poslušně přijde. Tentýž objektivní je ale možné sdělit takto: „Artrózu tam sice máte, ale není to úplná katastrofa. Jen proto, že je kloub opotřebovaný, by Vás ani tak bolet nemusel. Začněte se o něj víc starat, jezděte na kole, rozcvičujte ho, shoďte pár kilo, zajeďte si do lázní a uvidíte, jak se Vám uleví. Může Vám sloužit ještě spoustu let. A možná se endoprotéze i vyhnete“. Tímto způsobem lékař pacienta uklidní, povzbudí a podpoří nejúčinnější lék, který existuje: samoúzdravné schopnosti.
Jestliže se pacient s lymfatickou leukemií od lékaře dozví, že se na tento typ umírá do pěti let, většina pacientů do pěti let zemře. „Pacient uvěří lékařskému vúdú a zrealizuje sebevyplňující proroctví. Neumře na nemoc, ale na předpověď. Lékař je pak spokojený, jak se dobře trefil, a udělá si další čárku do statistiky“, píše MUDr. Ludmila Eleková v eseji Buďme zdraví lékařům navzdory.
Profesor Scott – Mumby a Bernie Siegel, autoři knížky Láska, medicína a zázraky, napsali, že nejlépe se daří pacientům s rakovinou, kteří lékařům neuvěřili. Když uslyšeli něco takového, pomysleli se „ty toho tak víš, já ti ukážu, že nemáš pravdu“ a naštvali se. Tito lidé obvykle nezapadli do statistických tabulek. Příběh zázračného uzdravení mi vyprávěl pacient. Jeho pětasedmdesátiletou matku paní doktorka před sedmi lety poslala do nemocnice na vyšetření s podezřením na rakovinu prsu. Syn se šel zeptat lékaře na výsledek. „Je to nejzhoubnější typ rakoviny s metastázemi do mízních uzlin a plic. Operace nepadá v úvahu. Od ozařování bych toho moc nečekal. Doba přežití nebude vyšší než půl roku. Připravte se na nejhorší“, řekl mu pan doktor. Matka o výsledku vyšetření nevěděla. Syn zašel na pokoj a řekl jí: „Mami, nic ti není, jen tady zabíráš postel pacientům, kteří jsou vážně nemocni, zabal si, jedeme domů. Matka naplnila jeho proroctví. Žije dodnes. Rakovině i lékařům navzdory.
„Nevěř církvi, neboť ona není Bohem.“, napsal Jan Viklef. Nevěř medicínsko-farmaceutickému komplexu, neboť on není zvěstovatelem zdraví. Lékař by si neměl přisvojovat právo na absolutní pravdu. Na lékařských fakultách nás učili rozumět nemocem a statistikám. Jen málo toho ale víme, o životě a osudech jednotlivého pacienta. Naděje dokáže překonat těžké nemoci, beznaděj může zabít. Vůle k životu a samoúzdravné schopnosti mají neuvěřitelnou sílu. Lékař by měl využívat svých zkušeností, autority a v některých případech i léků k tomu, aby jej podpořil.

Konec ukázky z knihy:
Jan Hnízdil – Zaříkávač nemocí



Transformační proces - články
Transformační příznaky a jejich vliv na lidské tělo a psychiku


Knihy a literatura - ukázky
Marlo Morganová - Poselství od protinožců
Jan Kristek - Dějiny po Roswellu
Dr. Steven M. Greer - Utajovaná pravda - Zapovězené poznání
Ivo Wiesner - Děti moudrých draků

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pan doktor

(Marie, 22. 1. 2017 18:03)

Pan doktor je perla mezi lekaři.