Fujara - rezonanční odkaz budoucím generacím
Fujara je slovenský lidový dřevěný dechový hudební nástroj. Jde o obdobu gotické basové trojdírkové píšťaly, které byly velmi známé a hojně rozšířeny v Evropě ve 12. až 13. století. Podle slovenských odborníků na slovenskou fujaru spadá místo vzniku fujary do oblasti severně od města Banská Bystrica. Usuzuje se, že trojdírková basová píšťala se na toto území dostala v době tureckých válek, kdy u Slovenské Ľupči pobýval pluk žoldnéřů ze západní Evropy. Na fujaru hrávali pastýři při pasení ovcí a také při rozličných slavnostních a smutečních příležitostech. Používala se i jako signální komunikační nástroj. Hra na fujaru vyžaduje, aby měl hráč hudební sluch. Hráč střídal svoji hru se zpěvem. Od roku 2005 je zapsána organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva jako jediný zástupce Slovenska.
Roman Balačin: „ S drevom som začal pracovať v roku 1995. Spočiatku som rôzne tvary a postavy začal objavovať v samorastoch, neskôr som ich vytváral sám. Na vyrezávanie používam lipu, ale pracoval som už aj s trnkou, slivkou či mahagónom. K výrobe fujár ma priviedol môj otec a brat. Momentálne už máme nasušených pár desiatok pekných kúskov. Brat je hudobník ktorý sa nezastaví pred žiadnou výzvou a spoločne skúšame kombinovať hru na fujarách, husliach a iných nástrojoch“.
Film a video
Nádherná Zelená
Ame agaru - Po dešti
Luděk Munzar - Pamět stromů
Umění sklářských mistrů
Neumírej, dokud mi neřekneš, kam jdeš